Abecední rejstřík: tib…

Hesla 1 - 19 z 19 nalezených

  • Tibelly

    Tibelly Karol , 6. 2. 1813-kolem 1870, sl. malíř; autor biedermeierovských portrétů a průkopník novodobé sl.…

  • Tibera

    Tibera [ty-], Tiber, it. Tevere - ř. ve stř. Itálii, největší na Apeninském poloostrově; dlouhá 405 km, povodí 16…

  • Tiberiadské jezero

    Tiberiadské jezero [ty-], Genezaretské jezero, arab. Bahr al-Tabarijja - sladkovodní jezero v Izraeli při hranici se Sýrií;…

  • Tiberios II.

    Tiberios II., †582, byz. císař od 578. Vedl války s Germány a Peršany.

  • Tiberios III.

    Tiberios III., †705, byz. císař od 698. Bojoval v sev. Africe, 705 nucen čelit obklíčení Konstantinopole.

  • Tiberius

    Tiberius [ty-], T. Claudius Nero Caesar Augustus, 42 př.n.l.-37 n.l., řím. císař od 14 n.l. Syn Livie Drusilly, adoptovaný…

  • Tibesti

    Tibesti [ty-ty], pohoří v Africe ve stř. Sahaře, hl. na územt Cadu; nejvyšší h. Emmi Koussi, 3 415 m n.m. Kryst. masív…

  • Tibet dějiny

    Tibet - dějiny Tibetský stát vznikl v 7.st. Od 17.st. do 1959 byl duchovní i světskou hlavou státu dalajláma. Od pol.…

  • Tibet území

    Tibet [ty-], Tibetská AO, čínsky Si-cang, tibetsky Bod-jul - autonomní oblast na JZ Číny;…

  • Tibeťané

    Tibeťané [ty-], vl.jm. Phöpa - národ zejm. v Tibetu a v přilehlých částech Číny (asi 4 mil. osob), v Indii (přes…

  • tibetočínské (čínsko-tibetské) jazyky

    tibetočínské (čínsko-tibetské) jazyky, jaz. rodina ve stř. a jv. Asii. Hl. větve: čínská a tibetsko-barmská. T.…

  • tibetská literatura

    tibetská literatura, formovala se na základě ústní lid. epiky (Geserchán - Epos o Geserovi); od zač. 7.st. (vznik…

  • Tibetská náhorní plošina

    Tibetská náhorní plošina, náhorní plošina v Číně v Tibetu…

  • tibetské výtvarné umění

    tibetské výtvarné umění, po období megalitického a nomádského um. zvěrného stylu se od 7.st. rozvíjelo pouze ve…

  • tibetsko-barmské jazyky

    tibetsko-barmské jazyky, větev tibetočínské jaz. rodiny. Patří k nim jaz. hl. v ČLR (Ttbet, jz. Čína), Barmě, Bangladéši,…

  • tibia

    tibia [tý-, lat.], hud . a) starořím. dechový hud. nástroj, Římany převzatý starořec. aulos; b) retný flétnový…

  • tibie

    tibie [tý-, lat.], kost holenní. V.t. kostra.

  • Tibullus

    Tibullus [ty-] Albius . asi 55 - asi 17 př.n.l., řím. lyrik; představitel elegické milostné poezie (č. v souborech…

  • Tibuové

    Tibuové [ty-], kmen v Cadu, v již. Libyi a sv. Nigeru (celkem asi 250 000 osob); polokočovní pastevci a zemědělci. Věřící…