Abecední rejstřík: gl…

Hesla 91 - 120 z 177 nalezených

  • glóbus

    glóbus [lat.], zmenšený model Země, zobrazující celou Zemi a zachovávající geom. tvar pevnin a jejich plošné vyjádření.…

  • Glocar

    Glocar Emilián Blažej, *11. 7. 1906, č. prozaik a básník. Náměty ke svým románům čerpá ze srbské vesnice…

  • Glockner

    Glockner [glok-] Hermann . 23. 7. 1896 až 11. 7. 1979, něm. (NSR) filozof; pův. novokantovec, přešel k novohegelovství,…

  • Glogarová

    Glogarová Milena . *19. 12. 1937, česká loutkoherečka; od 1960 členka Ustředního loutkového div. v Praze. Role…

  • Glogerovo pravidlo

    Glogerovo pravidlo [podle něm. zoogeografa C. W. L. Glogera, 1803 až 1863], zoogeografické pravidlo o vztazích teplokrevných…

  • glögg

    glögg, severská varianta svařeného vína. Připravuje se svařením vody s cukrem a kořením (skořice, hřebíček, citronová…

  • glochidie

    glochidie [-chídy-, řec.], bot . kotvičkovité útvary (vzniklé z plazmy buněk tapeta) na povrchu chomáčků mikrospor…

  • glochidium

    glochidium [-chídy-, řec.], larva mlžů, např. škeble rybničné, žijící paraziticky na žábrách ryb.

  • Glomači

    viz Daleminci

  • glomerulonefritida

    glomerulonefritida [-tý-, lat. + řec.], glomerulonephritis - akutní onemocnění obou ledvin následkem streptokokového…

  • glomeruloskleróza

    glomeruloskleróza [lat. + řec.], glomerulosclerosis intercapilaris - onemocnění ledvin, ke kterému dochází při…

  • glomerulus

    glomerulus [lat.], klubíčko ledvinné klubko krevních vlásečnic s přívodní cévou, uložené v kůře ledvin. Společně…

  • Glomma

    Glomma, Glåma - nejdelší ř. v Norsku; dlouhá 61 l km. Vytéká z jezer, ústí do Skagerraku. Vodopády; hydroelektrárny.…

  • glomus

    glomus [lat.], anat . klubko; přeneseně též kulovitý nebo oválný orgán, např. glomus caroticum, tělísko…

  • Gloor

    Gloor [glór] Kurt, *8. 11. 1942, švýc. film. režisér. Tvůrce dokumentárních filmů se sociálním zaměřením…

  • glorie

    glorie [lat.], fotometeor ve tvaru jednoho nebo více barevných kruhů kolem stínu vrženého na oblačnou vrstvu nebo na…

  • gloriet

    gloriet [fr.], otevřená malá zahradní stavba, besídka, obvykle na vyhlídkovém místě.

  • glorifikace

    %glorifikace, [lat.] arch., kniž. oslavování, velebení, oslava něčoho, někoho. Obv. jde o nepřiměřené oslavování.…

  • gloriola

    gloriola [lat.], svatozář; přeneseně sláva, lesk, proslulost. V.t. nimbus.

  • Gloriosa

    Gloriosa [-óza, lat.], rod jednoděložných rostlin z čeledi liliovitých. Roste v několika druzích v trop. Asii a Africe.…

  • glosa

    glosa [řec.] vysvětlující, komentující poznámka; stručný výklad; ve starých textech vysvětlivka, připisovaná…

  • glosář

    glosář [lat.< řec.] 1. názvy středověkých slovníků, zvl. odborných (Glosár Bartoloměje z Chlumce);…

  • glosátoři

    glosátoři [lat.< řec.], it. právní škola v 11.st.; podávali dogmatický výklad ve formě glos k Justiniánově kodifikaci…

  • glositida

    glositida [-tý-, řec.], glossitis - zánětlivé onemocnění jazyka vyvolané hl. fyz. a infekčními vlivy. Projevuje…

  • glossa

    glossa [řec.], jazýček - součást ústního ústrojí hmyzu; stř., pův. párový, často druhotně nepárový přívěsek…

  • glossematika

    glossematika [-ty-, řec.], lingvistická semialgebraická analýza textu z hlediska vnitřních gramatických vztahů, obsahu…

  • glottis

    glottis [-tys, řec.], trojúhelníkovitá štěrbina mezi hlasivkami; volná při dýchání, uzavřená při fonaci (tvoření…

  • glottochronologie

    glottochronologie [řec.], jaz. disciplína hist. lexikologie, zjišťující pomocí statist. metod dobu oddělení…

  • Gloucester město

    Gloucester [glostr], přístavní m. ve Velké Británii v jz. Anglii na Severnu; 92 000 obyv. (1976). Prům. let., dop. a…

  • Gloucester titul

    Gloucester [glostr] a) vévodský titul udělovaný v Anglii od 12.st. (do současnosti) osobám spřízněným s král. rodinou,…