Abecední rejstřík: xe…
Hesla 1 - 30 z 33 nalezených
Xe
Xe, chem. značka xenonu.
Xenacanthus
Xenacanthus [-ka-tu-, řec.], Pleuracanthus - rod vymřelých sladkovodních žraloků. Na zadní části hlavy měli…
Xenakis
Xenakis Ianis, též Iannis - 29. 5. 1922 - 4. 2. 2001, řec. skladatel a architekt; 1947 odešel do Paříže, získal…
xenie
xenie [ksény-, řec.] 1. genet . vliv otcovského genotypu na fenotyp semen u rostlin, tj. útvarů vytvářejících…
xeno-
xeno- [řec.], první část složených slov značící cizí, týkající se cizince, hosta (xenofobie, odpor ke všemu cizímu).…
xenobiochemie
xenobiochemie, vědní obor zabývající se přeměnami látek organismu cizích za účasti působení biol. systémů.
xenobiotika
xenobiotika [-ty-], látky tělu cizí, které organismus nesyntetizuje, nejsou pro jeho metabolismus nezbytné a nejsou běžnými…
xenobióza
xenobióza, spolužití dvou druhů mravenců, z nichž jeden je hostem v mraveništi druhého; tam nachází ochranu i podmínky…
xenodiagnostika
xenodiagnostika [-dy-ty-], nepřímá metoda průkazu původce onemocnění člověka v krevsajícím členovci - pře našeči.…
xenoekie
xenoekie [-o-e-, řec.], ekol . náhodný výskyt organismů ve zcela jiném prostředí, než v jakém normálně žijí.…
Xenofanés
Xenofanés, asi 565 - asi 470 př.n.l., řec. básník - rapsód a potulný filozof; pocházel z maloas. Kolofónu, svůj domov…
xenofobie
xenofobie, odpor, nepřátelství, nedůvěra ke všemu cizímu; strach před ním. V.t. xenofobní.
xenofobní
xenofobní [řec.], 1. ekol. býložravý živočich, který se živí výhradně rostlinami domácího pův.…
Xenofón
Xenofón, asi 430 - po 355 př.n.l., řec. vojevůdce, historik a spisovatel; žák Sokratův. Učastnil se perského tažení…
xenogenní
xenogenní, st. ozn. heterologní - x. vztah, rozdíl mezi jedinci různých druhů, např. člověk - pes, myš - potkan.
Xenokrates
Xenokrates z Chalkedonu, †314 př.n.l., 338-314 scholarcha platónské Akademie po Speusippově smrti. Snažil se o systematizaci…
xenomorf
xenomorf, [řec.] fiktivní organismus mimozemského původu, který ke svému rozmnožování využívá hostitele (parazitická…
xenon
xenon [řec.], Xe, chem. prvek VIII. B skupiny periodické soustavy, at. číslo 54, relat. at. hm. 131,29, chem. netečný…
xenoparazit
xenoparazit, cizopasník vyskytující se v neobvyklém hostiteli, např. zvířecí motolice u člověka. Termín zavedl rus.…
Xenopulos
Xenopulos Grigoris , 9. 12. 1867 - 14. 1. 1951, řecký romanopisec a dramatik, člen Athénské akademie (1932); zakl.…
xenotest
xenotest a) metoda stanovení stálosti barev na světle; b) ozařovací přístroj imitující denní světlo pro stanovení…
Xenusion
Xenusion [-úzi-], rod vymřelých mořských bezobratlých živočichů; pačlenovec s protaženým tělem a s párem zaoblených…
xero-
xero- [řec.], první část složených slov značící sucho-, suchý (xerofilní).
xerofilní
xerofilní, suchomilný - přizpůsobený k životu v suchém prostředí, např. x. organismus - stepní trávy, sukulentní…
xerofyty
xerofyty, ekol . typ rostlin přizpůsobený fyziol. a morfologickými vlastnostmi růstu a rozmnožování na suchých…
xerografie
viz elektrografie
xerokarp
xerokarp, xerocarpium - suché, tenké a pružné oplodí tvořené vrstvami sklerenchymu, kolenchymu nebo prozenchymu,…
xerokopie
xerokopie, běžně čitelná papírová kopie předlohy získaná elektrografickým kopírovacím způsobem.
xeromorfóza
xeromorfóza, růstová forma rostlin nebo tvarová odchylka orgánů rostlin přizpůsobená vlivu suchého prostředí.
xerorendzina
xerorendzina, světlešedý půdní subtyp se silně vápnitým humózním horizontem, který pozvolna přechází do karbonátového…
